V posledním červnovém týdnu se skupina necelých třiceti lidí – čítala zemědělce, sociální podnikatele, studenty, učitele, propagátory KPZ, zástupce NS MAS či MPSV, nadšence sociálního zemědělství, vydala na dvoudenní cestu po jižní Moravě a do Dolním Rakousku.

Během cesty se podívala na celkem pět míst, každé s jiným charakterem. Spojujícím prvkem byla sociální integrace a pomoc na venkově, i když dvě místa byla ve Vídni, a rozvoj malých farem a podniků. První zastávkou byla Lavandia, levandulová farma ve Starovičkách, kde pěstují levanduli, ale také ji zpracovávají do nejrůznějších potravin a dekorativních předmětů. Na farmě zaměstnávají znevýhodněné osoby pokud možno z okolních obcí, spolupracují s lokálními firmami a snaží se neustále hledat nové cesty rozvoje. Kdo by se chtěl podívat na farmu zblízka, může shlédnout tuto  video ochutnávku. Cesta pokračovala na Veselou Biofarmu do Velkých Hostěrádek. Většinou si ji můžeme spojit s produkcí netradičních obilovin, propagací ekozemědělství a vzdělávacími programy o zemědělství. V nedávné době sem přijel mladý pár, aby započal realizovat svou vizi sociálního podniku. Projekt by měl začít letos na podzim. Budeme jej sledovat a držet palce.

Na příští den začala exkurze v Rakousku, na dvou víděňských zahradách. Nejdříve to byl výzkumný ústav Bio Forschung Austria. Kromě toho, že zkoumají ekozemědělství a dělají v této oblasti vlastní výzkum, je zde velká komunitní zahrada. Je otevřena všem, kteří se stihnou přihlásit o svůj záhon, takže se o integraci jistě dá hovořit, na rozdíl od venkova. Daleko více sociálně inkluzivně zaměřeným místěm byla zahrada vídeňské organizace GIN, která zastřešuje na devět pracovišť pro cca pět set klientů. Inkluzivní zahrada je jedním z nich, jsou tu skleníky i pole. Klienti zde tráví denní dobu a pěstují zeleninu, která je potom distribuována na bázi bedýnkového prodeje. Jedná se sociální službu, ale klienti dostávají motivační kapesné. Poslední zastávkou dvoudenní exkurze byla rodinná farma 3-er Hof ve vesnici Maria Anzbach. Podle ohlasů účastníků nejlépe splňovala misi sociálního zemědělství – sociální farmy. Je na venkově, je rodinná, s tím souvisí, že je nesmírně estetická. Pro zooterapii a vzdělávací programy jsou zde využíváni koně, ovce, prasata, ale i slepice. Na farmu dojíždí znevýhodnění lidé péct v malé faremní pekárně, konají se zde nejrůznější semináře, programy pro děti, školy, skupiny, jezdecký klub atd. Farma funguje díky srdečnosti a otevřenosti farmářky. Video nemáme, ale neváhejte přijet a přesvědčit se na vlastní oči.

Co si z takové exkurze odnést? Předně sociální zemědělství je možné, lze se jím uživit, i když majitelé farem občas sáhnou po dotaci či grantu. Sociální zemědělství je prospěšné ve svém trojím až několikanásobném rozměru. Během takové exkurze se setkají lidé s podobným zájmem a leccos vymyslí. Takže se těšíme na nové impulzy pro sociální zemědělství v ČR a možná i na další podobnou cestu v příští sezóně!