Sociální zemědělství v Holandsku hledá inovace

Sociální zemědělství v Holandsku hledá inovace

Sociální farmy v Holandsku patří k běžné venkovské realitě od 90. let minulého století. Tehdy jich bylo pár desítek, dnes se jejich počet stabilizoval zhruba na 1 100. Týdně využije tohoto typu péče na 20 000 klientů.

Farmy se zaměřují pouze na péči, chcete-li rehabilitaci, proto dávají v Holandsku přednost pojmu „care farms“ – „zorgboerderij“. To znamená, že lidé, kteří na farmě hledají bezpečné prostředí, podporu či osobní růst, za svou pomoc nedostávají mzdu. Tu naopak dostává farmář, za starost a péči o klienty, a příslušnou administrativu, která při tomto rozměru zemědělství je jeho neodmyslitelnou součástí.

Sociální farmu v Holandsku na dálku od ostatních nerozeznáte. Leží v rovné, otevřené krajině, jednu od druhé oddělují topolové aleje nebo vodní kanály a kanálky. Je kolem nich uklizeno, často je jejich součástí faremní obchod. Hlavním kritériem odbytu je kvalita nabízených produktů, ať již omyté a připravené prvovýroby (zelenina, ovoce, maso), nebo zpracovaných artiklů (sýry, jogurty, kefír, med, marmelády). Sociální farmáři v Holandsku sází na lokální odběr jak na trzích, v domácnostech, ale i v restauracích.

Pravdou je, že struktura nizozemských farem je od české odlišná. Je jich daleko více v soukromých rukou, jsou menší, a také konzumenti jsou připraveni nakupovat domácí výrobky od „sousedů“.

Sociální farmy mají své regionální střešní organizace a jednu národní, která přímo u vlády lobuje za jejich podporu, ale také farmářům připravuje vzdělávání a kontroluje kvalitu poskytovaných služeb.

Ačkoliv je tato praxe oblíbená a úspěšná, i ona potřebuje inovace, jak říká přední nizozemský akademik Jan Hassink, který se sociálnímu zemědělství věnuje posledních 25 let. V loňském roce proto začal pilotní projekt, v jehož rámci jsou děti ze znevýhodněného sociálního prostředí, bez perspektivy a s výchovnými problémy, umisťovány vždy po jednom na 6 měsíců na vybrané sociální farmy. Podle dosavadního hodnocení, opět dle Jana Hassinka, je projekt velmi úspěšný. První měření a pozorování ukazují, nakolik se žáci zlepšili po všech stránkách (sociálně, dovednostně, vztahově, intrapersonálně).

Podobný, krátkodobý projekt na mezinárodní úrovni, probíhá pod hlavičkou PROFARM – Professional and personal empowerment in social farming. V něm jde o praktickou výuku středoškolských žáků se speciálními potřebami na farmách, v rámci jejich povinných praxí. Projekt nabízí jednak konkrétní příběhy, jednak návody, jak tyto žáky dále podporovat a vzdělávacím a pracovním procesem provázet.

Close Menu